Zkusme na chvíli vzdorovat obecnému pozdvižení a na chvilku si odmysleme přeplněná nákupní centra, troubení aut, ztrhané obličeje nakupujících i každoroční souboj Ježíška se Santa Klausem. Zamysleme se nad podstatou a duchem Vánoc samotných:

Jak vznikly vánoce?
Už od samého starověku lidé po zimním slunovratu (21.12.) slavili prodlužující se den a návrat slunce. Křesťanská církev však označovala tento zvyk za pohanský a od 4.století jej vytěsňovala svou oslavou Narození Páně. Dala tak vzniknout spojení oslav Vánoc s dnes nejvýznamnějším svátkem křesťanským. Za datum Kristova narození je však dle křesťanských pramenů považován až 25.prosinec a původní vánoční oslavy se od třetího tisíciletí slavili až od tohoto data. Konaly se až do první neděle po šestém lednu - svátku Tří králů. První doložená vánoční oslava se konala v roce 336 v Římě avšak všeobecnou církevní platnost získává až od sedmého století. Slovo Vánoce pochází ze staroněmeckého wāhnachten (dnes Weihnachten), složeného z wīha- (světit) a Nacht (noc).

Jak se slaví vánoce u nás?
Tento svátek platí za nejvýznamější náboženský (a z dnešního obecného pohledu za rodinný) svátek. Vánoce jsou považovány za svátek klidu, pohody a odpoutání se od každodenního pracovního shonu. Jsou jedinečnou příležitostí k upevnění rodinných vazeb, k vychutnání slavnostní atmosféry vánočních dnů.
Největší půvab mají Vánoce pro malé děti těšící se na ozdobený stromeček a dárky, které jim přiveze Ježíšek. Kouzlo dětských Vánoc si v sobě každý nese po celý život a rád se k němu v dospělosti o Vánocích vrací.
Vztyčení a zdobení stromečku patří spolu s nadělování dárků k nejrozšířenějším zvykům u nás (ujal se však až po první světové válce). K těm dalším pak patří stavění jesliček-betléma, zpívání koled a pečení vánočního cukroví.

Štědrý večer, který nastává 24. prosince ve svátek Adama a Evy, se rodina se schází u slavnostní večeře. Během jídla se v rodinách dodržují určité zvylosti: připravuje se o talíř více pro náhodného pocestného, pod talíř se vkládá šupina, nemá se vstávat od stolu před společným ukončením večeře... K dalším zvykům patří třeba lití olova, pouštění ořechových lodiček, rozkrojení jablíčka, házení střevícem, či třesení bezem.
Více se dozvíte když kliknete na: české vánoční zvyky.


Po večeři bývá zvykem rozbalovat vánoční dárky, které dětem v českých zemích přináší Ježíšek. Štědrý den vrcholí půlnoční mší, na které se zpívají koledy a začíná samotná církevní oslava narození Krista.
Vůni vánoc symbolizuje purpura, jehličí vánočního stromečku a nebo také vůně svařeného vína či smaženého kapra. Právě ten je jedním ze symbolů českých vánoc. Podává se většinou s bramborovým salátem, dotváří jej také rybí polévka a další krajové speciality (např. houbový kuba).

Více o vánocích třeba na: Wikipedia Druidova mysteria Jak vypadá Ježíšek?

A jak to mám s vánoci já?
V mé rodině a širokém okolí jsem od dětství byl právě na českou štědrovečerní klasiku v podobě kapra v trojobalu s bramborovým salátem zvyklý. A nikdy by mne nenapadlo to měnit. V rámci mého toulání gastronomickým světem jsem pak časem začal připravovat exotičtější a rafinovanější pokrmy (i z českých zemí ke mě dolehly informace, že leckterá česká hospodyňka se tomuto stereotypu pokusila vzbouřit. Když však vyzkoušela připravit jiný pokrm, často si po večeři vyslechla zhruba toto: "bylo to dobré mamko, ale příští rok si dáme zase kapra, jo?"... :)).

Co naplat, český kapr je český kapr. Po letech mám i já dojem, že jsem se už dostatečně gastronomicky vybouřil (alespoň pokud se vánočního kapra týče), a proto se rád vracím k české tradici. Tedy ke kaprovi.
I když - určitou obměnu by to občas přeci jen chtělo. Tedy jednou, maximálně dvakrát za deset let... Co říkáte? :))


Letošní vánoční tabuli na Zlatém kopečku tvoří toto menu:

---

---

Veselé vánoce 2009!

Create a playlist at MixPod.com